pondělí 20. listopadu 2017

DNA │Yrsa Sigurðardóttir

autor: Yrsa Sigurðardóttir
překlad z angličtiny: Milan Lžičař
originální název: DNA
nakladatelství: Metafora
rok vydání: 2017
počet stran: 408
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Ve vlastním domě je velice trýznivým způsobem zavražděna mladá žena. Jediným svědkem je její sedmiletá dcerka Margréte. Dívenky se ujme psycholožka Freyja, která pracuje pro Dětský dům, jejímž úkolem je vyslechnout ji a zjistit, co si z oné noci pamatuje. O pár dnů později je nalezena další žena, která byla taktéž brutálně zavražděna a na první pohled je jasné, že ji má na svědomí tentýž pachatel. Policista Huldar, který je pověřen vyšetřováním, je donucen pracovat bok po boku s Freyjou, s níž se před pár dny seznámil v jednom baru, načež se s ní vyspal vydávaje se za tesaře z venkova. Jejich práci to sice komplikuje, ale musí spojit své síly a dopadnou vraha stůj co stůj. Ve stejné době jistý radioamatér zachytává podivné vzkazy, které ho s oběma vraždami spojují a hnán vlastní zvědavostí se pouští do vyšetřování na vlastní pěst.


Yrsa Sigurðardóttir je nejlépe prodávanou a celosvětově uznávanou islandskou autorkou detektivních příběhů. A právem. Původně vystudovaná stavební inženýrka začala ve svém volném čase psát příběhy pro děti. V roce 2005 však debutovala detektivkou Poslední rituál, první z řady šesti případů s právničkou Tórou. Vydala i další samostatné thrillery, které byly přeloženy do více než 30 jazyků a za něž získala mnohá ocenění. Jedním z nich je duchařský thriller Pamatuji si vás všechny, který byl v roce 2015 přeložen do češtiny pod záštitou nakladatelství Metafora, které ostatně vydává všechny autorčiny tituly. Kriminální thriller DNA je prvním dílem z plánované trilogie. Brzy se můžete těšit i na další díly série s názvem Černá díra a Katarze, které jsou naplánovány na příští rok.




Na knihu DNA jsem se moc těšila, od autorky jsem zatím četla pouze Pamatuji si vás všechny, i přesto, že mám doma pár dílů s právničkou Tórou. Na autorku jsem slyšela jen samé chvály, což ostatně mohu potvrdit, protože kniha Pamatuji si vás všechny mě dostala. A po dočtení knihy DNA můžu říct, že i tato je velmi povedeným krimi thrillerem, který by neměl uniknout vaší pozornosti.

Nejprve musím pochválit velice povedenou obálku, která pro mne byla jakýmsi magnetem, protože jsem nevěděla, co si pod stříbrnou páskou potřísněnou krví úplně představit. Souvisí s celým příběhem? No aby ne! Teď si představím jen zvuk, jak ji někdo odmotává a postaví se mi chlupy na těle. A navíc ten název! DNA je zkratka deoxyribonukleové kyseliny, nositelky genetické informace, která naznačuje, že v knize půjde o jisté pokrevní pouto? Pro mě byla tedy lákadlem jak obálka, tak i název knihy.

Kniha začíná prologem, který je jakýmsi úvodem, jenž nám nastíní situaci, která bude nejspíš souviset s celým příběhem. Prolog byl skvělý a já se nemohla dočkat, až budu spolu s hlavními postavami rozplétat celý příběh.




Jak už název série (Freyja & Huldar) napovídá, hlavními postavami jsou psycholožka Freyja, která pracuje pro Dětský dům a na starosti má právě svědkyni prvního zločinu, kterou je sedmiletá dívenka Margrét, dcera oběti. Freyja je obyčejná svobodná žena, která bydlí v bratrově domě a stará se mu o psa, s nímž moc nevychází. Tedy s tím psem. Její bratr skončil ve vězení a jí nezbývá nic jiného, než se mu o jeho psa postarat. Druhou hlavní postavou je policista Huldar, který vede vyšetřování. Přiznám se, že Huldar, který neustále žvýkal nikotinovou žvýkačku, mi byl více sympatický, nejspíš pro jeho nesmělost v přítomnosti žen a občasnou zmatenost ve svém počínání. Freyja a Huldar se poznali krátce před vyšetřováním a skončili spolu v posteli. Huldar nejen, že Freyje lhal, že je tesař bydlící ve vesnici, ale ještě před rozedněním zmizel jako pára nad hrncem. Takže si dokážete představit jejich setkání při vyšetřování vražd. Huldar se za to, co provedl stydí a Freyja ho nemůže ani cítit. O komplikace při vyšetřování nebude nouze. Jsem velmi zvědavá, jak se jejich vztah bude nadále vyvíjet v dalších dvou pokračováních.

Důležitou vedlejší postavou je i Karl, radioamatér, který jednoho dne zcela náhodně vyslechne podivné vysílání, kterému zprvu nebude rozumět. Podle jeho rodného čísla, které mu stanice sdělí, se dovtípí, že zašifrovaná zpráva je určená pro něj a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Jaké bude jeho překvapení, když zjistí, že další rodné číslo, které vyslechl, patří zavražděné matce tří dětí? Celou dobu jsem přemýšlela, jakou úlohu má vlastně jeho postava, pořád mi to nedávalo smysl, nakonec vás však jeho role dost překvapí. Jeho dějovou linku jsem doslova hltala, i když počáteční popis amatérského radiovysílání, k čemu slouží a na jakém principu funguje, mě moc nebavilo. Ale chápu, že se autorka snažila čtenáře do tohoto zajímavého koníčku zasvětit a trochu mu jej přiblížit.




Musím pochválit autorku za velice originální metody vraždění, kterými vrah usmrcuje své oběti. Naskakovala mi u nich husí kůže a od teď se budu na vysavač i jiné elektrospotřebiče dívat s mnohem větším respektem. Pokud vám tedy popisy brutálních vražd nedělají dobře, radši se této knize vyhněte. Já jsem si však čtení užívala, i když u popisů pitvy první z obětí mi opravdu dobře nebylo. Často jsem si představovala, co musela oběť prožívat a tohle bych opravdu nepřála nikomu.

I přesto, že tempo vypravování je spíše pomalejší, neboť autorka často odbíhá do minulosti postav, aby jejich motivy jednání a chování co nejvíce čtenáři přiblížila, vůbec ničemu to nevadilo a já si děj maximálně užívala. Zápletka je velmi promyšlená a i když jsem kolikrát přemýšlela, jak s vrahovým motivem souvisí prolog, vydedukovala jsem si jeden tip na vraha, ale nemohla jsem se více mýlit. Bravo. Při konečném rozplétání jsem zírala s otevřenou pusou, protože toto jsem opravdu nečekala za nic na světě. Upřímně mi z toho ani nebylo moc dobře.

Knihu jsem přečetla jedním dechem i přes vyšší počet stran a velmi si ji užila. Už se nemůžu dočkat dalších dvou pokračování!

DNA je doslova povinností pro čtenáře, kteří tuto autorku doslova milují a i když se tentokrát v knize neobjeví žádní duchové, díky originální zápletce a zajímavým postavám si knihu i přesto užijete. Vřele doporučuji.


95 %


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora. Pokud vás knížka zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 19. listopadu 2017

OpRAWme se│Stanislav Skřička

autor: Stanislav Skřička
nakladatelství: Stanislav Skřička
rok vydání: 2017
počet stran: 379


Anotace:


Kniha je napsána podle scénáře dokumentu točeného s předními odborníky z ozdravných institutů a univerzit na americkém kontinentu.

Je v ní srozumitelně vysvětleno, jak funguje výživa a co v těle dokážou vlastní ozdravné procesy. Biochemické vzorce jsou tu přetlumočeny do lidového podání. Sporné věci a mýty ve stravě se řeší návštěvou pravěku, kde se vždy nachází ta správná odpověď.

V knize se odhalí se spousta mýtů „zdravé stravy“, například:

Proč jsou nezdravé himalájské soli, klíčky, vláknina, svačinky jablko s mrkví či mladá vojtěška alfa-alfa. Proč se zběsilým běháním většinou nehubne, proč moc nefungují ořechové tyčinky pro sportovce…

Dozvíme se také, jak vytěžit maximum živin z ořechů, jak získat léčivou vodu ze studánky i doma v kuchyni, anebo proč nemáme chuť na maso z dravců či na vařený meloun.

Kromě banálních rad, jak zhubnout s plným žaludkem, jak nemít zubní kazy a jak si prodloužit život, se dozvíme nejen, jak se dá snadno vyléčit astma, alergie či atopický ekzém, ale také těžší kalibr: epilepsie, autismus, syndrom vyhoření, neplodnost a dokonce i rakovina.

Kniha není určena jen nemocným lidem, ale jsou zde i kapitoly pro upevnění zdraví, vitality a výkonů – od miminek přes vrcholové sportovce až po seniory.

Pro snadné pochopení zdravé výživy je zde několik vzorových týdenních jídelníčků pro všechny cílové skupiny. První jídelníček má podtitul „Dejte mi pokoj s nějakou dietou!“ a poslední je „Jídelníček na hubnutí s plným břichem“.

Co se v knize nedozvíme je, proč se nejmenuje stejně jako pracovní název scénáře, podle kterého byla napsaná: „Zastřelil jsem svého výživového poradce, milé dámy“. Jeho český pracovní název je mírumilovnější, půjčili jsme si jej od Karla Čapka: „Jak si pejsek s kočičkou dělali dort“.

Dalo by se říci, že kniha je návod, jak se skutečně můžeme „opravit“ a dožít sta let v plné síle, zdraví a vitalitě. A to vše na bázi pravdy a produktů zakoupených „zdarma“ v supermarketu Příroda…

Českou verzi knihy uzavírá kopa (60!) skutečných příběhů lidí (mých „klientů“) z Čech, Moravy a ze Slovenska.


Moje zhodnocení:


Když mi Tým Megaknihy.cz nabídl tuto knihu ke zrecenzování, chvíli jsem váhala. O RAW stravě už jsem cosi slyšela, ale neuměla jsem si pod těmito třemi písmeny představit nic konkrétního. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit prostřednictvím této knížky, kterou napsal a vydal český autor Stanislav Skřička, o kterém jsem slyšela prvně.

Za nějaký čas knížka skutečně dorazila a já byla překvapená, jak je silná. Čekala jsem nějakou útlejší knížku, ale po zběžném prolistování jsem si řekla, že nám autor tuto problematiku podá obšírněji, což znamená také srozumitelněji. Co mě však po prvním prolistování zarazilo, byly barevné ilustrace, protože můj první dojem byl, že v ruce držím nějakou učebnici pro prvňáčky, což mi pro začátek moc důvěry nedodalo. Bohužel i po otevření a začtení se, jsem občas měla pocit, že pan autor hovoří spíše k dětem než k dospělým svéprávným osobám. Důvěryhodně nepůsobí ani to, že knížka byla vydána samonákladem a vydal si ji sám autor pod nakladatelstvím Stanislav Skřička.




Úvodem bych ráda ještě zmínila, že jsem nikdy nebyla na žádné diety, nikdy jsem nechtěla být ani vegetariánem, natož veganem (byť proti těmto lidem nic nemám) a dám si vždy to, na co mám zrovna chuť. Je sice pravda, že asi tak před deseti lety jsem omezila bílý cukr, přestala jsem sladit čaj i kávu a začala pít více čistou vodu z obyčejného vodovodu, což dodržuji dodnes. Ale to je tak asi vše.


Úvodem nás autor seznamuje s okolnostmi vzniku této knihy, která byla vytvořena na základě scénáře dokumentu točeného s předními odborníky z ozdravných institutů a amerických univerzit v čele s indiánským lékařem Salomonem, který autora zasvětil do tajů enzymatické čerstvé stravy bez toxinů, již sám autor na sobě vyzkoušel a už u ní zůstal. Určitě nemusím dodávat, že na něj měla velmi pozitivní vliv, změnilo se mu nejen myšlení, ale i celé fungování organismu.




Autor velice laicky popisuje, jak funguje naše trávicí soustava, co se děje s vápníkem či vodou v těle, jak fungují enzymy, co je spouští a podobně. Autor hlásá, že živá strava (syrová) je jediná správná a že neživou stravou (vařenou) vlastně zabíjíme život.

"Abychom úspěšně spustili enzymové trávení, platí, že se různé druhy zeleniny mezi sebou nesmí míchat."

Autor doporučuje, co do jídelníčku zařadit a naopak i čemu se vyvarovat. Zde mě překvapilo, že je nutné vyřadit z našeho jídelníčku veškeré luštěniny, které jsem vždy považovala za zdravé ba dokonce i nezbytné. Vyvarovat se taktéž musíme obilovinám, neboť ty novodobé obsahují velké množství škodlivého lepku, jenž zalepuje střevní klky, které pak nemohou dostatečně vstřebávat živiny.

S nesprávnou životosprávou souvisí i častý výskyt civilizačních onemocnění, proto je důležité začít se správnou stravou ne od raného dětství, ale ještě dříve - u maminky. Autor uvádí, že: "Půl roku na živé enzymatické stravě s jedním vařeným jídlem denně - bez lepku, mléka a umělých tuků, by mělo stačit na vyléčení běžné neplodnosti."

Svůj život bychom měli změnit úplně od základů, autor se věnuje i otázkám zdravého bydlení, jak si vybudovat opravdový zdravý dům, zdravý spánek, důležitost pohybových aktivit či například hudby.

Poté přichází část s názvem "Oprawme se", která se převážně věnuje léčbě různých onemocnění, jako jsou například poruchy štítné žlázy, AAA (alergie, astma, atopický ekzém), Crohnova choroba, celiakie, osteoporóza, onkologická onemocnění, RS (roztroušená skleróza), autismus, epilepsie, ale i obyčejné jarní únavě či syndromu vyhoření.




Autor hlásá, že k dokonalé výživě si stačí udržet skladbu stravy na třech základních pilířích: ovoce (energie), zelenina (výživa tkání), ořechy a semínka (výživa nervového systému a mozku). Do čtveřice nesmí chybět voda, nejlépe osmotická.

Další část knihy se velice obšírně věnuje potravinám, které je vhodné do našeho jídelníčku zařadit. Jsou to například: jablka, quinoa, len, mandle, česnek, hrušky, meloun atd. atd. Samozřejmě nechybí popis, k čemu jsou vlastně tyto potraviny vhodné a jak se v našem těle chovají, co zlepšují apod.

Největšími jedy, které v lidském organismu napáchají mnoho škod, jsou mouka, sůl, cukr, mléko a rýže. Absolutně nevhodné jsou rovněž i živočišné výrobky. Velice nebezpečná je například i taková mikrovlnná trouba, kterou dnes najdete snad v každé domácnosti. A to je jen malý výčet škodlivých věcí, mezi kterými se každodenně pohybujeme či je dokonce i jíme.




Na závěr nesmí chybět ani prostor pro vlastní poznámky, jídelníček, návody, jak začít a samozřejmě reference a zkušenosti autorových klientů a pacientů, kde se setkáte i s tím, jak enzymatická strava vyléčila onkologicky nemocného pacienta, ale dokonce i vozíčkáře se svalovou dystrofií, což je opravdový zázrak. K tomu bych dodala jen tato slova: Věř a víra tvá tě uzdraví.

✽ 

Jedná se vskutku o zajímavou publikaci, která se enzymatické stravě věnuje dopodrobna, je podána velice laickým způsobem, takže i zdánlivě nepochopitelné biochemické procesy, které ve vašem těle probíhají, pochopíte až s nevídanou lehkostí.

Musím však bohužel říct, že jsou to jenom slova. Ani jeden autorův zmiňovaný fakt (a že jich je) není podložen žádnými vědeckými studiemi či alespoň odkazy na literární prameny, z nichž autor čerpal. Pokud autor uvádí, jak již jsem výše citovala, že "půl roku na enzymatické stravě (...) vyléčí neplodnost" a neuvede žádnou konkrétní studii, působí to velmi nevěrohodně až úsměvně.

Knihu jsem si musela dávkovat postupně, často mě totiž některá autorova tvrzení přímo rozčílila a nemohla jsem pokračovat v četbě. I bez toho je v knize opravdu hodně informací, které musíte vstřebávat po malých dávkách. Jedním dechem se číst nedá, i když nám ilustrace velice zpříjemňují čtení.




Zastávám názor, že člověk je odjakživa všežravec a živočišná bílkovina by v našem jídelníčku chybět neměla. Ani po přečtení této publikace si maso odpírat nehodlám. Netvrdím však, že na této knize není ani zrnko pravdy. Ovoce i zelenina jsou pro náš organismus také důležité a zařadit je ve větším množství určitě ničemu neuškodí.

Z knihy mám velmi podobný dojem jako z "úžasných" produktů, které si můžete zakoupit přes různý teleshoping či tzv. zájezdy s předváděním zboží. Mne autor svými slovy bohužel nepřesvědčil. Neumím si představit, že žiji jen z ovoce, zeleniny, semínek a vody. Až jsem z toho dostala hlad.

Pokud však chcete zkusit něco nového, poznat enzymatickou stravu až do její hloubky, žít jinak (a možná i lépe), je kniha Stanislava Skřičky OpRAWme se určena právě vám.


45 %


Za poskytnutí recenzního výtisku, jakož i rozšíření obzorů děkuji Týmu Megaknihy.cz. Knihu si můžete zakoupit přímo na jejich stránkách (odkaz zde).
Continue Reading...

sobota 18. listopadu 2017

Úlovky z knihovny (5)



Hezké odpoledne  milí čtenáři.



Ve čtvrtek jsem byla po delší době opět v knihovně. Musela jsem nutně vrátit některé knihy a samozřejmě jsem se nevrátila s prázdnou.

První dvě knížky, které vám představím, jsem si ale odnesla o nějaký ten týden dříve. Ukáži vám je dnes s tím, že jsem dříve nechtěla tvořit článek jen se dvěma knihami. 

Jako první mi do oka padl Jakubův cestovní deník od Jakuba Čecha. Pár dnů předtím jsem vzpomínala na knížku Tak já teda jdu aneb Moje Svatojakubská pouť, kterou jsem četla před pár lety a říkala si, že zrovna bych si nějakou podobnou putovací přečetla 😊.

Jakubův cestovní deník│Jakub Čech

Do svých čtyřiceti let byl Jakub gaučový povaleč. O dva roky později, v dubnu 2016, se postavil na hranice Mexika a USA a se šest a půl kilovým batohem na zádech vyrazil na sever. Šel pouští, kličkoval mezi chřestýši a jedovatými keři, vystoupal do hor Sierry Nevady, brodil se sněhem a všudypřítomnou vodou, bránil jídlo před svišti a mývaly, koupal se v oregonských jezerech, ve washingtonských lesích zpíval medvědům husitský chorál a všem ostatním hrál po večerech na ukulele. Někdy šel sám, jindy s těmi, kteří chtěli stejně jako on zmizet z každodenního kolotoče do míst civilizací téměř nedotčených. Po 121 dnech dorazil na hranice s Kanadou a jeho život už asi nikdy nebude stejný jako před tím.


Druhá knížka s názvem HEX je novinka, kterou vydalo nakladatelství Argo. Jedná se sice o horor, ale anotace i obálka mne zaujaly, tak jsem po knížce sáhla. Snad se k ní dostanu co nejdřív.

HEX│Thomas Olde Heuvelt

Každý, kdo se zde narodí, je odsouzen setrvat zde až do smrti. Každý, kdo se zde usadí, se odsud už nikdy nedostane. Vítejte v Black Spring, zdánlivě malebném městečku v údolí řeky Hudson, městečku, jímž obchází přízrak čarodějky od Černého kamene, ženy ze sedmnáctého století, který byly zašity oči a ústa. Takto umlčena se prochází po ulicích a podle libosti k vám vstupuje do domu. Dlouhé noci vám bez ustání stojí vedle postele. Všichni vědí, že oči už nesmí nikdy otevřít. Obecní rada s využitím těch nejmodernějších sledovacích zařízení městečko prakticky uvrhne do karantény, aby se kletba, jež na něm spočívá, nemohla dále šířit. Ale místní mládež, takovou izolací už notně otrávená, dojde k rozhodnutí, že přísná omezení poruší a o přízračnou kletbu se virálně podělí, čímž však městečko odsoudí k pozvolnému pádu do osidel temných, středověkých praktik.


A teď výpůjčky ze čtvrtka. 
Jako první jsem sáhla po Kamenné opici od Jefferyho Deavera, což je čtvrtý díl s Lincolnem Rhymem, věhlasným detektivem, který je upoután na lůžko. Z této série jsem zatím četla jen Sběratele kostí, Prázdné křeslo a Sběratele kůží. Poslední zmiňovaná se nachází v mé vlastní knihovně.

Kamenná opice│Jeffery Deaver

K přístavu na Long Islandu se blíží velká čínská nákladní loď s uprchlíky a lidskými otroky. Americkým úřadům se podařilo zjistit, že na palubě se nachází i mezinárodně hledaný zločinec zvaný Duch, a požádaly o spolupráci věhlasného detektiva Rhyma a jeho asistentku Sachsovou. Pobřežní hlídka se vydává Ducha zatknout, avšak loď podle všeho záměrně exploduje a Duch uniká na voru. Na pevninu se však dostávají také další dva vory, což Duch vnímá jako ohrožení vlastní osoby a začíná postupně vraždit někdejší spolupasažéry. Dvě rodiny naštěstí jeho běsnění přežijí a Duch mizí ve spletitém labyrintu čínské čtvrti v New Yorku, kde se mu dostává podpory podsvětí. Rhymovi nezbývá než se plně ponořit do čínské kultury, chce-li odhalit stopy, které ho nakonec dovedou k úspěchu…, anebo ke smrti.


Poté jsem sáhla po Kruhu Daveho Eggerse, který byl nedávno uveden do kin a celkem se o knize mluví. Jsem zvědavá, jestli budu patřit ke skupině, kterým se kniha líbila nebo naopak nelíbila.

Kruh│Dave Eggers

Mae Hollandová získala práci v Circlu, nejsilnější internetové společnosti na světě, a nemůže uvěřit svému štěstí. Otevřely se jí tím nejen dveře do světa milých a pracovitých lidí, ale i sportovních klubů, skvělých restaurací a luxusu. Zaměstnanci Circlu používají nejmodernější technické vymoženosti, nosí nejkvalitnější oblečení, stojí u zrodu nových trendů a dokážou svými nápady a oddaností obrátit běh světových událostí k lepšímu. Navíc ve všech situacích drží pospolu a o každém svém kroku se informují na sociálních sítích. Mae tak víří v kruhu pracovních povinností, virtuálního přátelství, rostoucí sebedůvěry a stále větší zodpovědnosti a ani si nevšimne, jak se vzdaluje běžnému kontaktu s rodiči a přáteli…
Opravdu chceme jeden o druhém vědět všechno, nebo je to na škodu? Máme ve světě sdílení informací ještě právo na tajemství a soukromí?


A jako poslední jsem si vzala čistě oddechovou knížku s názvem Copatá máma, kterou jsem blíže zaznamenala u Mermaidky z Mermaidina čtecího koutku. Není to tak dávno, co jsem také řešila peripetie s těhotenstvím a následně mateřstvím, a i když jsem neotěhotněla jako autorka těsně před maturitou, i tak to nebylo nic jednoduchého. 

Copatá máma│Barbora Bečvářová

Lucii je devatenáct, má pár měsíců před maturitou a spoustu plánů do budoucna, když naprosto neplánovaně otěhotní. Po počáteční nejistotě se rozhodne dítě si nechat, i když vyrovnat se s tím, že z ní bude máma, není vůbec snadné. Lucie se mění z potřeštěné středoškolačky v dospělou ženu a zároveň musí vyřešit vztah k Tomášovi, své dlouholeté a donedávna platonické lásce, se kterým miminko čeká. Dokáže jejich čerstvé zamilování zvládnout takovou zkoušku? K tomu se ještě přidává Luciin komplikovaný vztah k rodičům a spousta starostí o budoucnost… Čtivý a svěže působící román byl částečně inspirován autorčinou zkušeností s neplánovaným těhotenstvím v posledním ročníku střední školy.


To je pro dnešek vše. Doufám, že se ke knížkám nedostanu až těsně před koncem výpůjční lhůty, jak to mám ve zvyku.


Znáte některou z knížek či jste ji dokonce četli? Podělte se s vaším názorem v komentářích. Budu se těšit.

Continue Reading...

úterý 14. listopadu 2017

Ta přede mnou│J. P. Delaney

autor: J. P. Delaney (p)
překlad: Milena Pellarová
originální název: The Girl Before
nakladatelství: Ikar
rok vydání: 2017
počet stran: 344
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Představte si, že vám je k pronájmu nabídnut úžasný a moderní dům, jenž je postaven v minimalistickém stylu, za směšný nájem. Má to však jeden háček, musíte žít podle jeho pravidel.
Emma se snaží zapomenout na traumatický zážitek, kdy byla ve svém bytě přepadena a spolu se svým snoubencem Simonem hledá vhodné místo, kde by se znovu cítila v bezpečí. Žádný ji z různých důvodů nevyhovuje, dokud nenarazí na dům ve Folgrate Street č. 1. Dům je vskutku architektonické dílo - minimalistický design ze světlého kamene a skla se vzdušnými, otevřenými prostory. Architekt, který tento dům stvořil, je však tajnůstkář a má pro své nájemníky řadu nařízení a omezení. Hlavním účelem domu je vás změnit, což se mu také nakonec povede.
Jane prožila osobní tragédii a rovněž i ona hledá nový začátek. Dům na Folgrate Street č. 1 ji uchvátí na první pohled, stejně tak jeho odměřený, ale velmi přitažlivý stvořitel. Krátce po nastěhování se Jane dozví o dívce, která tu žila před ní a touha zjistit, co se jí stalo, ji doslova posedne.


Jako obvykle jsem si před samotným přečtením nečetla anotaci, abych si zbytečně neodhalila děj. Až teď při samotném psaní recenze jsem si ji přečetla a myslím, že jsem udělala dobře. Opět jsem se totiž setkala s tím, že anotace prozrazuje více, než bychom si přáli. Celá kniha tak pro mě byla překvapením od prvních stránek až po poslední.




Po prvotním zorientování se v postavách a zjištění, kdo je vlastně kdo, jsem se snažila ponořit do příběhu, resp. dvou příběhů - z pohledu Emmy a z pohledu Jane. Ač se to ze začátku nezdá, postupem času čtenář zjišťuje, že mají velmi hodně společného. Nejen, že obě zažily jistý druh tragédie, ale rovněž vyjde najevo, že si byly velmi podobné, co se týče fyzického vzhledu. Ze začátku mě mátly kapitoly z pohledu Emmy, které byly bez uvozovacích vět u přímé řeči. Na rozdílný styl u Emmy a Jane jsem si však rychle zvykla a nenechala se tím rušit. Později samozřejmě čtenáři z kontextu dojde, jaký k tomu měl autor důvod. 

Čtení ubíhá velmi rychle, a to hlavně proto, že kapitoly jsou krátké, často jsem měla dojem, že i stručné. Děj je ozvláštněn dotazníkem, který hovoří k samotnému čtenáři. Kolikrát jsem nad odpovědí přemýšlela hodně dlouho. Neumím si představit, že bych se tak musela rozhodovat ve skutečném životě. 

Líbilo se mi, že autor skvěle manipuluje se čtenářem, podstrkuje mu různé kousky skládačky a nechá zcela na něm, aby si vyvodil závěr sám. Konec je opravdu hodně překvapivý a i když některé věci začne tušit čtenář před koncem sám, finální odhalení bude pro mnohé šokem. Já to však přijala nějak chladně. Nejspíš proto, že samotný děj graduje již o pár stran dříve a ono závěrečné "odhalení" vyšumí tak nějak do ztracena.




Další výtku mám k poněkud nereálnému námětu. Nějak si neumím představit člověka, který by, ač za nízký nájem, chtěl bydlet sice v luxusním domě, ale s tolika pravidly, nařízeními a omezeními, pod neustálým drobnohledem a dokonce s tím, že musíte dům párkrát do roka otevřít veřejnosti. Nesmíte si přinést vlastní knihy, ozdobné polštáře, dokonce ani fotografie. Nevím, kdo by chtěl dobrovolně žít jako pokusný králík a sloužit vyšším cílům jednomu perfekcionistickému architektovi. A to je prosím jen malý výčet restrikcí, kterým se musíte přizpůsobit. 

Bohužel knize nemohu dát z výše uvedených důvodů stoprocentní hodnocení. Po nadšených komentářích jsem čekala více, přesto se jedná o nadprůměrný psychothriller. Myslím si, že zaujme především ty čtenáře, kteří nemají s tímto žánrem až takové zkušenosti či jsou v tomto žánru nováčky. 

Nakonec bych chtěla pochválit povedenou obálku, která se samotným příběhem koresponduje a skvěle jej doplňuje, protože schody bez zábradlí mají ve knize svoje místo. Co se týče nálepky Edice světový bestseller, ty už celkem nevnímám, i když si myslím, že podvědomě na mě jistý vliv mají, který si však nepřipouštím. 

Ta přede mnou je originálním psychothrillerem a pokud mu odpustíte trochu neuvěřitelný námět, jistě si jej vychutnáte mnohem více. 


85 %


Děkuji týmu Megaknihy
za zaslání této knihy.
Čtení jsem si užila,
s recenzí se snažila,
snad budete spokojeni
a na další spolupráci připraveni ;-)




Continue Reading...

sobota 11. listopadu 2017

Temná hmota│Blake Crouch

autor: Blake Crouch
překlad: Veronika Volhejnová
originální název: Dark Matter
nakladatelství: Knižní klub
rok vydání: 2017
počet stran: 320
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Každý z vás si určitě někdy položil otázku, kde bych dnes byl/a, kdybych se tehdy rozhodl/a jinak?

Jason Dessen je obyčejný středoškolský učitel fyziky, který spolu s manželkou Danielou a čtrnáctiletým synem Charliem žije na Long Street v Chicagu spokojeným životem do doby, než po útoku maskovaným mužem a větě "Jsi v životě šťastný?" upadne do bezvědomí. Když se probudí, je připoután na lůžko a obklopen cizími lidmi v ochranných oblecích. Od člověka, kterého vidí poprvé v životě, uslyší: "Vítej zpátky." Jason je naprosto zmatený a netuší, co se stalo. Ale ve světě, kde se probral, není Jasonův život takový, jaký jej zná - jeho žena není jeho žena, jeho syn se nenarodil a Jason není průměrným učitelem fyziky, ale proslulým géniem, který získal Paviovu cenu. Zdá se mu to? A když ne, který svět je v tom případě skutečný? Na tuto otázku si záhy odpoví. Skutečný je zcela jistě ten, z něhož byl násilně vyrván. Cesta zpět bude úžasným, ale zároveň i děsivým zážitkem...


Temná hmota je bezesporu knihou roku 2017! Jsem ráda, že to můžu konečně potvrdit i já. A to i přesto, že se jedná o sci-fi žánr, který čtu jen ojediněle.

S autorem Blakem Crouchem jste se mohli poprvé setkat u knihy Městečko Pines, kterou v roce 2013 vydalo nakladatelství Jota. Knížka bohužel nesklidila velký úspěch, a proto nakladatelství upustilo od vydání dalších dvou pokračování. Autor mimo jiné vydal nespočet románů, novel a povídek, z nichž se některé staly bestsellery. V češtině vyšla letos právě Temná hmota, o níž Book Reporter dodal: "Jedna z nejlepších knih jakéhokoliv roku...a jakékoli reality".





Nevím, jestli to míváte podobně, ale já už po přečtení první stránky zřejmě podle autorova stylu psaní poznala, že se kniha bude velmi dobře číst, protože mě zaujala prakticky hned. Téma alternativních realit je totiž nejen dost atraktivní, ale i populární. Každý se určitě někdy zamyslel nad tím, kde by byl dnes, kdyby se tehdy vydal jinou cestou, ať už by se to týkalo jakéhokoliv životního rozhodnutí. Jason má občas taky takové myšky, coby kdyby. Kdyby tehdy nepotkal svou současnou ženu Danielu, kdyby tak rychle neotěhotněla, kdyby pokračoval ve svém vědeckém bádání a dokončil projekt, na němž usilovně pracoval, tak mohl by být dnes úplně jinde. Ale pak se podívá na svou ženu, syna a je rád, že se rozhodl tak, jak se rozhodl. Brzy má přijít o své nejbližší a jeho život se otočí o 360 stupňů. Cesta zpátky nebude vůbec jednoduchá, spíše trnitá a velmi nebezpečná.

Jasonovo cestování nejrůznějšími alternativními realitami mě nesmírně bavilo! Co vše se může změnit? Jason navštíví svět, který je zničen jadernou katastrofou, jindy nehostinný svět pokrytý mrazem a sněhem, ale i svět, v němž je lidstvo nakaženo smrtelnou chorobou, která postihne i jeho blízké. Poslední jmenovaný svět byl pro Jasona opravdové peklo, ze kterého se jen tak nevzpamatuje. Chicago, město, ve kterém původně se svou rodinou žije, navštíví nesčetněkrát, ale pokaždé objeví nějakou drobnost, při které odhalí, že to není ta pravá realita. Podaří se mu vrátit do světa, ze kterého jej násilně vyrvali? A co když máte omezené možnosti?




První polovina knihy je o něco lepší, protože teprve vše objevujete, nahlížíte do tajů kvantové fyziky a mechaniky, ač se vám zprvu může zdát celkem nesrozumitelná, aspoň pro laiky, jako jsem já. Ve druhé polovině už víme "co a jak", ale přesto se dočkáme jednoho velmi překvapivého momentu, který vám může vyrazit dech. Jason se setká tváří v tvář protivníkovi, který je nejen stejně chytrý jako on, ale zároveň předvídá každý jeho krok. Pro opětovné získání vlastní rodiny bude muset obětovat dokonce i sám sebe.

Temná hmota je skvěle napsaný sci-fi thriller, který vás uhrane už od prvních stránek. Tato kniha má totiž jedno velké plus - je doslova nabitá akcemi. Nesetkáte se zde s žádnými hluchými místy, neboť v knize se neustále něco děje, příběh vám nedovolí ani vydechnout, natož knížku odložit. Napětí střídá akci a přiznám se, že si Temnou hmotu umím živě představit ve zfilmované verzi. Sice ještě nemám představu o tom, kdo by mohl zahrát roli Jasona, ale pokud by se filmu ujmul například režisér Ridley Scott, mohl by se z něj stát trhák. 

I přes výše uvedené klady mám jednu malou výtku k překladu. Narazila jsem totiž na pár krkolomných slovních spojení, která trochu narušila můj celkový zážitek, ale ve své podstatě se nejedná o nic zásadního.

Závěrem bych chtěla potvrdit již výše zmíněné, a sice, že se jedná o kvalitní sci-fi thriller, takže pokud vás lákají alternativní reality, s touto knihou jich můžete pár navštívit. Akční a napínavé scény jsou na denním pořádku a kniha vám nedovolí ani na okamžik vydechnout. Vřele doporučuji.


90 %
Continue Reading...

čtvrtek 9. listopadu 2017

Knižní přírůstky (30)



Hezký večer všem mým čtenářům.


Dnes přicházím s přírůstkovým článkem, ve kterém vám představím nejnovější recenzní výtisky. Jsou to opravdové skvosty a moc se těším, až je přečtu. Kéž by šly číst všechny najednou!

Kniha DNA od Yrsy Sigurdardóttir by měla správně spadat ještě do říjnových přírůstků, ale nechtěl se mi vydávat článek, ve kterém bych vám představila jen jednu jedinou knihu. Jsem moc ráda, že se mi podařilo s nakladatelstvím Metafora navázat spolupráci a dostala jsem od nich ke zrecenzování tuto krásku. Myslím, že vám knihu nemusím blíže představovat, protože jí je teď plná blogosféra. Jediné, co bych mohla zmínit, je fakt, že se jedná o první díl z plánované trilogie. 




Dceru krále močálů od Karen Dionne jsem zaregistrovala již dříve a když jsem měla tedy možnost knihu zrecenzovat, neváhala jsem. Obálka je opravdu úchvatná, tak doufám, že mě osloví i příběh. Kniha slibuje thriller ze zajímavého prostředí, tak jsem vážně zvědavá.




A teď bych vám chtěla představit krásnou nadílku z nakladatelství Grada. Včera jsem měla opravdové Vánoce, protože tolik krásných nových knih pohromadě jsem už dlouho neviděla. Moc děkuji Báře, která toto všechno zprostředkovává. 

Byla mi představena a nabídnuta asi pětice knih, z nichž jsem si k recenzi vybrala čtyři. Za jasného favorita považuji třetí pokračování s inspektorkou Erikou Fosterovou, tentokrát s názvem Temné hlubiny, které nenapsal nikdo jiný než Robert Bryndza. Obálka je nádherná, nemůžu se na ni vynadívat a nejradši bych se do knihy ihned začetla. Navíc jsem zjistila, že autor má podepsanou smlouvu na 7 pokračování, takže se máme ještě na co těšit!



Celá série pohromadě :-)


Krvavé právo od Phillipa Margolina je pátým dílem série s Amandou Jaffeovou a i když pro mě to bude premiéra, moc se těším na skvělý thriller ze soudní síně.




Kniha s názvem Infernum od švýcarského autora Marka Maria Krafta mě zaujala především proto, že děj je situován do Prahy. Očekávám opravdu parádní thriller.




A jako poslední vám chci představit dystopii s názvem Krycí jméno E219, kterou napsala česká autorka Tereza Hřídelová pod pseudonymem Terry Shaft. Tento žánr si dopřávám výjimečně, tak snad nezklame.




Dnes odpoledne mi ještě nečekaně došli Zimní lidé od nakladatelství Omega, které napsala Jennifer McMahon. Anotace slibuje pravý duchařský příběh, od kterého tedy očekávám minimálně mrazení v zádech.




Jaké novinky udělaly v poslední době radost vám?



Continue Reading...

A Cup of Style: Motivační diář 2018

Hezké dopoledne milí čtenáři.



Nedávno jsem publikovala recenzi na knížku Moje sestra žije na krbové římse, kterou mi poskytlo nakladatelství Slovart. V balíčku se kromě knížky nacházel ještě motivační diář, který vytvořilo sesterské duo Lucie Ehrenbergerová a Nicole Ehrenbergerová, zakladatelky úspěšného blogu A Cup of Style, jenž se věnuje především módě, ale je i odrazem jejich života, protože skrz něj promítají své názory.

Ze začátku jsem vůbec neměla v plánu nějakou recenzi na tento diář zpracovávat, ale pak mi to nedalo a navíc by byla škoda vás o takový krásný motivační diář ochudit. Představím vám jej v krátkosti s pár fotografiemi.



Předně bych chtěla říct, že zatím vůbec netuším, zdali diář využiji nebo ne, a to hlavně z toho důvodu, že já na takové věci nikdy nebyla. Mé několikeré pokusy o založení diáře vždy po pár měsících vzaly za své, protože kvůli mé lenosti a zapomnětlivosti jsem si do něj přestala cokoliv zapisovat. Prostě nejsem ten typ. Jelikož jsem teď na rodičovské dovolené, nemám si tam prakticky moc co zapisovat. Pokud má člověk nějaké pracovní povinnosti či studijní, zcela to chápu, ale jinak to u mě nemá moc smysl. Napadlo mě zapisovat si tam různé činnosti a plány spojené s blogem, ale nevím, jestli mi bude pro tyto účely vyhovovat. Pro ně mám vyhrazený obyčejný sešit, který mi ke spokojenosti úplně stačí.




Lucie s Nicole pro nás stvořily již druhý motivační diář, přičemž hlavních důvodem bylo především to, že věří, že "správné plánování je část úspěchu".




Tento motivační diář s praktickou gumičkou má úžasné zpracování, které vás uchvátí už na první pohled. Líbí se mi nádherně zvolené pastelové barvy a celkový design, s nímž celý diář působí minimalisticky a čistě. Nádhera.

Zpracování uvnitř diáře je snad ještě krásnější, nikdy jsem se s ničím podobným nesetkala. Vůbec jsem neměla páru, že existují motivační diáře a ne jen ty obyčejné, ve kterých najdeme pouze škatulky na denní nebo měsíční plánování.




Každý měsíc začíná úvodním slovem, v lednu navíc budete mít možnost zhodnotit i rok loňský a zapsat si tak například nejlepší zážitky v roce 2017. Následuje měsíční plánovač a poté samozřejmě klasický denní diář, který je navíc po stranách opatřen buď poznámkami nebo "to do" listem. Na konci měsíce nesmí chybět zhodnocení za uplynulý měsíc, co se nám podařilo splnit z toho, co jsme si naplánovali, co jsme nesplnili, nejlepší zážitky apod. Následuje dvojstrana k poznámkám, kam si můžete zapsat nejrůznější postřehy. Každý následující měsíc se věnuje určitému tématu, která se obměňují. Nechybí motivace k různým aktivitám, ať už venku, či jen k odpočinku. Například v prosinci se můžete těšit na plánovač vánoční dárků, což je prostě senzace!








Za zaslání motivačního diáře moc děkuji nakladatelství Slovart. Pokud vás diář zaujal, můžete si jej zakoupit přímo zde.


Jak to máte s diáři vy? Plánujete si nějaký pořídit na rok 2018? A co motivační diáře, jaký na ně máte názor? Budu zvědavá na vaše komentáře.

Continue Reading...

Pravidelná spolupráce

Pravidelná spolupráce

Jednorázová spolupráce

Jednorázová spolupráce

Kde mě najdete

CBDB.cz - Přehled knižních novinek, všechny nové knihy